Když pes jí a trpí

„Nejsme tím, co jíme, ale tím, co dokážeme strávit.“
— Hippokrates (a platí to i pro naše chlupáče)

Někdy se zdá, že děláme všechno správně – vybereme kvalitní granule, přihodíme lososový olej, odměňujeme jen sušeným masem... a přesto našeho psa pořád něco svědí, škube s sebou v noci, má řídkou stolici nebo dokonce chronické záněty uší.

Strava je základ. Ale když pes nedokáže něco ve svém krmení dobře přijmout, projeví se to – někdy nápadně, jindy nenápadně. A přesně o tom tenhle článek je: jak porozumět citlivému nebo alergickému zažívání psů a jak jim stravou opravdu pomoci.

Proč je správná strava pro citlivé psy důležitá

Trávení je jako základ domu – když není pevné, celý dům se může začít bortit.

U psů je zažívání propojené s celkovým zdravím možná ještě víc než u nás lidí. Špatně snášená strava může způsobit:

• chronické svědění a drbání

• nadměrné línání nebo ztrátu srsti

• záněty uší, tlapek, očí

• časté průjmy, zvracení nebo plynatost

• únavu, podrážděnost nebo naopak apatii

Často to není vidět na první pohled. Citlivý pes se netváří „nemocně“ – ale možná ztrácí radost ze hry, často si olizuje packy nebo se po jídle neklidně vrtí.

Správná strava může být tím, co z něj udělá zase veselého a zdravého parťáka. Nejde o luxus – jde o základní péči.

Alergie není totéž co citlivost

Velmi často se setkáváme s tím, že lidé říkají: „Můj pes má alergii na kuře.“ Ale v mnoha případech se nejedná o alergii, nýbrž o nesnášenlivost nebo přecitlivělost.

Jaký je v tom rozdíl?
Představte si alergii jako nechtěný poplach: imunitní systém zpanikaří a spustí obranu proti něčemu, co by měl snést. Výsledkem jsou vyrážky, otoky, silné svědění – tělo se brání.

Citlivost nebo intolerance je spíš jako podrážděné trávení po nevhodném jídle. Není to alergická reakce, ale tělo to zkrátka nezvládne zpracovat – pes může mít průjem, nadýmání, nebo mu krmivo „nesedí“.

🔹 Alergie = imunologická reakce (často kůže, svědění, otoky)
🔹 Citlivost = potíže s trávením (průjem, plynatost, zvracení)

Rozpoznání rozdílu je klíčem ke správnému přístupu. Protože zatímco u alergie musíme alergeny zcela vyloučit, s citlivostí se dá někdy pracovat jemněji – například úpravou dávkování nebo formy potravy.

Méně je někdy více

Mnoho psů má potíže právě proto, že jejich miska je přeplněná – ne množstvím, ale složením. Kombinace deseti různých proteinů, obilovin, aromat, barviv a konzervantů je pro citlivého psa cestou ke zkáze.

Proto si v tomto článku řekneme, jak to zjednodušit. Jak naslouchat tělu psa, jak vybrat správnou bílkovinu a co opravdu znamená „hypoalergenní“ krmivo.

Není to vina vaše ani jeho

Pokud jste tady, protože má váš pes potíže, chci vám říct jednu důležitou věc: nejste v tom sami. A nejste špatný páníček.

Psi s citlivostí nebo alergií jsou dnes častější, než by se zdálo – a dobrou zprávou je, že vhodnou stravou se dá většina potíží výrazně zmírnit nebo úplně odstranit.

Příznaky potravinové alergie nebo citlivosti u psa

Znáte ten pocit, když vás pořád něco svědí, ale nevíte proč? Ani pes to neví. Jen se drbe. Olizuje packy. Tře si čumák. A někdy to dělá tak často, že si to zautomatizuje jako my tik nebo okusování nehtů. Jenže to není „zlozvyk“. Je to signál. Tělo hlásí, že něco uvnitř není v pořádku.

Příznaky potravinových alergií nebo citlivosti mohou být nenápadné, snadno přehlédnutelné – nebo naopak bouřlivé a matoucí. Ne každý průjem znamená alergii, ale opakované obtíže už by nám měly rozsvítit výstražné světýlko.

Typické projevy potravinových problémů u psa

Níže uvádíme přehled nejčastějších příznaků, které může způsobit právě nevhodná strava – ať už kvůli alergii, intoleranci nebo přetížení trávicího traktu:

🐾 Problémy s kůží a srstí:

• chronické svědění (i bez blech)

• časté drbání nebo válení se

• červené skvrny, vyrážky nebo hot spots

• olizování nebo okusování tlapek

• ztráta srsti, lysiny, matná srst

💩 Trávicí potíže:

• časté nebo opakující se průjmy

• měkká nebo velmi proměnlivá stolice

• zvracení (hlavně po jídle)

• nadměrná plynatost

• nechutenství nebo naopak přejídání se

👂 Další možné signály:

• záněty uší (opakované, chronické)

• zápach z tlamy (i přes péči o zuby)

• slzení nebo výtok z očí

• neklidné spaní, podrážděnost

• olizování stěn, podlah, žraní trávy

Není to vždy jasná rovnice

Je důležité říct: nejde o to, že každý pes, který se drbe, má alergii. Ale pokud se potíže opakují a vyloučili jste jiné příčiny (blechy, plísně, stres), pak se vyplatí obrátit pozornost na misku.

Někdy totiž symptomy nemizí ani po výměně šamponu, ani po změně počasí. Pes může být roky „léčen“ na kvasinky nebo záněty uší, ale skutečný důvod sedí tiše v granulích nebo pamlscích.

Tip: Sledujte souvislosti

Dobrým pomocníkem je deníček příznaků a krmení. Zaznamenávejte, co pes jedl a jak se choval po jídle. Všímejte si i těch „neviditelných“ reakcí – jako je únava, škrábání uší nebo změna chuti k jídlu.

Příznaky nemusí přijít hned. U potravinových intolerancí bývá zpožděná reakce – někdy i několik dní. Alergie ale často udeří rychleji – třeba do hodiny.

Každý pes reaguje jinak

Zatímco jeden pes snese všechno včetně zbytků od stolu a má lesklou srst jako z reklamy, druhý má po kousku kuřete průjem a zrudlé packy. A to je v pořádku.
Cílem není najít „nejlepší krmivo na světě“, ale to nejlepší pro toho vašeho chlupáče.

Nejčastější alergeny ve stravě psů

Není maso jako maso

Když se řekne „psí alergie“, většina lidí si představí obiloviny. Možná lepek. A někdo rovnou ukáže prstem na granule. Jenže alergie jsou u psů často mazanější, než si myslíme.

A největším překvapením je, že nejčastějším alergenem nebývá pšenice – ale kuře. Ano, to nevinné kuře, které najdeme téměř ve všech běžných krmivech, odměnách a dokonce i v „hypoalergenních“ variantách.

„Nepřítel psa nemusí být schovaný ve složení. Může být přímo na první příčce.“
— Hanka Kryzánková

Top 7 nejčastějších potravinových alergenů u psů:

1. Kuřecí maso a kuřecí tuk
   Ne každý pes ho snese – a kvůli jeho všudypřítomnosti je i nejčastěji problémový.

2. Hovězí maso
   Silný protein, ale často zatěžující. Navíc je běžný v levnějších krmivech.

3. Mléčné výrobky
   Laktóza bývá problém nejen pro kočky. Sýry a jogurty psům často nesvědčí.

4. Vejce
   Přestože jsou výživově skvělá, některým psům způsobují trávicí nebo kožní potíže.

5. Lepek a obiloviny (hlavně pšenice, ječmen, žito)
   Ne každý pes má problém s lepkem, ale u citlivých jedinců může být spouštěčem.

6. Sója
   Často používaná jako levná náhražka bílkovin, ale pro psy hůře stravitelná.

7. Umělá barviva, dochucovadla a konzervanty
   Skryté přísady, které mohou „rnadělat paseku“ i bez konkrétní potraviny jako alergenu.

A co ryby? Kachna? Jehněčí?

Tady přichází dobrá zpráva – méně běžné bílkoviny jsou často lépe snášeny. Proto se u alergických psů doporučuje vyzkoušet tzv. nový protein – něco, co pes ještě nejedl, a vůči čemu tedy nejspíš nemá vybudovanou reakci.

Mezi takové alternativy patří:

• kachna

• králík

• jehněčí

• kozí maso

• losos, pstruh nebo jiná ryba

• klokan, jelen, bažant (v hypoalergenních krmivech)

Není to o „exotice“ – ale o změně a odlehčení.

Mýty a omyly

🔹 Mýtus č. 1: „Hypoalergenní znamená, že to nemůže způsobit alergii.“
Ve skutečnosti to znamená jen to, že je menší pravděpodobnost reakce – ne že je to stoprocentně bezpečné.

🔹 Mýtus č. 2: „Když je něco bez obilovin, je to automaticky zdravější.“
I bezobilné krmivo může obsahovat kuřecí moučku nebo jiný alergen – vždy záleží na celkovém složení.

🔹 Mýtus č. 3: „Pes si časem zvykne.“
Na alergii si tělo nezvykne. Naopak – reakce se může časem zhoršovat.

Shrnutí: Co si z toho odnést?

• Alergeny nejsou jen ve „špatných“ krmivech – často jsou to běžné suroviny.

• Každý pes je originál – co vadí jednomu, může druhému prospívat.

• Čím jednodušší složení, tím snáz se hledá viník.

• Při podezření na alergii má smysl hledat nové, méně běžné zdroje bílkovin.

Jak zjistit, co vašemu psovi vadí?

Cesta detektiva v psí misce

Zjistit, co přesně vašemu psovi škodí, může být jako hledat jehlu v seně – ale ta jehla tam opravdu je. A když ji jednou najdete, spadne vám kámen ze srdce i z bříška vašeho pejska.

Mnoho majitelů udělá při prvním podezření logický krok – změní krmivo. Ale často neví, co vlastně změnili: z kuřecích granulí přejdou na „lososové s rýží“, které ale stále obsahují kuřecí tuk, hovězí vývar nebo vaječné bílkoviny. Výsledek? Potíže pokračují a majitel začne tápat. Tady pomůže jedině detektivní práce jménem eliminační dieta.

Co je eliminační dieta?

Eliminační dieta je metoda, při které psovi záměrně nabídneme co nejjednodušší a zcela novou stravu – tedy takovou, se kterou se dosud nesetkal – a sledujeme, zda potíže vymizí.

Co přesně to znamená?

• pes dostává pouze jeden zdroj bílkovin a jeden zdroj přílohy (např. kachna + dýně, králík + batát, losos + brambora)

• žádné pamlsky, zbytky, vitamíny, dentální tyčinky, nic navíc

• dieta trvá 6–8 týdnů – ano, bez trpělivosti se bohužel neobejdete

• pokud dojde ke zlepšení, poté se postupně přidávají další složky a sleduje se reakce

Je to jako čistý list papíru, na který začneme psát nové kapitoly – pečlivě, pomalu, a hlavně s respektem k jedinečnosti každého psa.

Jak poznám, že dieta funguje?

Nečekejte zázrak po třech dnech. Zlepšení přichází postupně – většinou do 3–4 týdnů ustupuje svědění, stolice se upraví, pes je klidnější. Ale plný efekt může přijít až kolem osmého týdne.

Je to jako když uklízíte sklep, kde léta panoval nepořádek. Nejdřív vše vypadá ještě horší – ale pak se začne objevovat prostor, čistota, úleva. I tělo psa potřebuje čas „vyčistit systém“ a zklidnit imunitní reakce.

Kdy už je čas na veterináře?

Pokud se stav psa zhoršuje, nebo pokud jsou příznaky vážné (silné otoky, přetrvávající zvracení, krev ve stolici), určitě nečekejte a vyhledejte veterináře. Také před zahájením eliminační diety je dobré se poradit – nejen kvůli správnému postupu, ale i kvůli tomu, aby pes dostával všechny potřebné živiny.

U některých psů je možné udělat i alergologické testy – ale pozor, jejich spolehlivost není stoprocentní. Slouží spíš jako doplněk k pozorování a dietnímu režimu.

Praktické rady pro majitele:

• Pište si deník: co pes jedl, jak reagoval, kdy se objevily změny

• Zkontrolujte pamlsky, doplňky i zuby – i malý kousek sýra může zhatit pokus

• Buďte důslední: u eliminační diety je i jedno sousto bokem jako sabotáž

• Nepodléhejte tlaku okolí („Ale vždyť je to jen piškot!“)

Malá úvaha na závěr

Všichni chceme pro své psy to nejlepší. Jen někdy hledáme pomoc tam, kde je to pohodlnější místo účinné – u nových značek, dražších doplňků, barevných pytlů.
Ale skutečná změna většinou začíná u jednoduchosti, důslednosti a vnímavosti.

Eliminační dieta je možná náročná – ale je to jeden z nejčistších způsobů, jak se konečně dozvědět pravdu o tom, co pes doopravdy potřebuje.

Co může pes s alergií jíst?

Když omezení otevírá nové možnosti

Jakmile zjistíte, že váš pes nesnáší běžné suroviny, může to být trochu jako když vám řeknou, že už nesmíte jíst lepek, mléko a čokoládu. První pocit? Panika.
Ale jakmile se v tom člověk zorientuje, zjistí, že se před ním neuzavřela jedna cesta – ale otevřely dvě nové. A tak je to i se psí stravou.

Alternativní bílkoviny – klíč k úspěchu

Většina potravinových reakcí u psů se váže na konkrétní bílkovinu, a proto má největší smysl hledat nové, méně obvyklé zdroje masa.

Vhodné bílkoviny pro alergické psy:

• Jehněčí – jemné, výživné, vhodné i pro štěňata

• Králík – lehce stravitelný, ideální při zažívacích potížích

• Kachna nebo křepelka – často dobře snášené, výživné

• Losos, pstruh, sleď – prospěšné tuky, protizánětlivé účinky

• Klokan, jelen, srnčí, bažant – ideální pro eliminační diety

• Koza – výživově silná, přitom méně častá

Není nutné hned sahat po „exotice“, ale čím méně se bílkovina běžně vyskytuje v krmivech, tím menší je šance, že na ni pes bude reagovat.

Co s přílohami? Bezpečné sacharidy a zelenina

Bílkovina tvoří základ, ale i sacharidy mohou být problém – zejména pokud jde o pšenici, kukuřici nebo sóju. Místo nich je lepší sáhnout po jednoduchých, šetrných zdrojích energie.

Bezpečnější volby:

• Batáty (sladké brambory) – výživné, jemné k trávení

• Dýně – skvělá na zklidnění trávicího traktu

• Brambory – vhodné v malém množství

• Mrkev, cuketa, zelené fazolky – vařené nebo dušené

• Rýže (u většiny psů v malém množství) – ale někteří ji hůř snáší

Každý pes je jiný – proto má smysl přistupovat ke každé nové surovině jako ke kapitole, kterou si pečlivě přečtete, než otočíte stránku.

Domácí strava vs. kvalitní monoproteinová krmiva

Vařit doma? Ano, ale pozor na vyváženost

Domácí vařená strava může být výbornou volbou, pokud:

• máte čas a chuť se jí věnovat

• konzultujete složení s odborníkem (např. veterinářem nebo výživářem)

• zajistíte dostatek všech živin, minerálů a vitamínů

Nevyvážená domácí strava totiž může psovi spíš uškodit než pomoci – zejména při dlouhodobém podávání.

Kvalitní monoproteinová krmiva – pohodlí s výběrem

Dobrou zprávou je, že dnes existují i jednoduchá, přehledná a kvalitní krmiva, která obsahují:

• pouze jeden zdroj masa (např. jehněčí, králík, kachna)

• žádná dochucovadla ani pšenici

• přírodní doplňky pro trávení (např. prebiotika, bylinky)

Takové krmivo je vhodné jak pro eliminační dietu, tak pro dlouhodobé krmení – a není třeba se obávat, že by pes strádal.

Malé srovnání: Domácí vs. kvalitní hypoalergenní krmivo

A co pamlsky a doplňky?

I pamlsky se dají najít hypoalergenní – sušené kachní maso, králičí ouška, nebo rybí tyčinky. Jen je potřeba opět číst složení a nekazit si pracně vybudovanou rovnováhu „jedním piškotem bokem“.

Doplňky? Jemně, s citem. Skvělé jsou:

• prebiotika a probiotika – podpora trávení

• bylinky – například heřmánek, fenykl, ostropestřec

• lososový olej – protizánětlivý a prospěšný pro kůži a srst (ale jen pokud pes snáší ryby!)

Je to jiná cesta – ne horší

Někteří lidé si myslí, že pes s alergií bude „doživotně omezovaný“. Ale realita bývá jiná.
Když najdete, co mu sedí, může být jeho stav lepší než kdy dřív – víc energie, čistá srst, klidnější povaha.

Omezit výběr neznamená ochudit psa. Znamená to dát mu konečně to, co potřebuje.

Jak číst složení krmiva a nenechat se nachytat

Hypoalergenní? Monoproteinové? Čisté? Anebo jen dobře zabalené?

V obchodě to vypadá jednoduše – sáček se zeleným lístečkem, na něm nápis „hypoalergenní“, pár šťastných psů na fotce... a člověk má pocit, že má vyhráno. Jenže to nejdůležitější není na přední straně pytle – ale vzadu, maličkým písmem. A právě tam se často skrývá pravda.

Co opravdu znamená „hypoalergenní“?

Slovo hypoalergenní není žádná záruka.
Není přesně definováno zákonem, takže ho může výrobce použít i u krmiva, které obsahuje víc druhů masa, vejce, nebo stopová množství alergenních složek.

Je to jako kdybychom napsali „dietní koláč“ – a přitom tam byla smetana, cukr a máslo. Teoreticky to může být „lehčí“, ale rozhodně ne bezpečné pro někoho s alergií.

Skutečně hypoalergenní krmivo:
✔️ obsahuje jeden zdroj bílkoviny
✔️ neobsahuje běžné alergeny
✔️ má co nejkratší, čitelné složení
✔️ neobsahuje skrytá „éčka“ nebo výtažky z jiných živočichů

Jak číst složení – praktický návod

Podívejme se na konkrétní příklad složení. Mějme dvě varianty:

Varianta A (na pytli napsáno „hypoalergenní s lososem“):

Složení: lososová moučka, kuřecí tuk, rýže, pšenice, hydrolyzovaná játrová chuťová složka, vitamínový mix...

➡️ Proč je to problém?

• Kuřecí tuk může obsahovat stopy bílkovin, což u alergického psa vadí

• „Hydrolyzovaná játrová složka“ není specifikovaná – z jakého zvířete je?

• Pšenice je běžný alergen

• Není to monoprotein

Varianta B (menší značka, bez výrazné reklamy):

Složení: 60 % jehněčí maso, dýně, hrášek, řepná vláknina, lněné semínko, mořské řasy, rozmarýn

➡️ Proč je to lepší?

• Jeden zdroj bílkoviny = monoprotein

• Žádné chemické přísady, žádná sója, pšenice nebo kuře

• Přehledné složení – víte, co kupujete

Na co si dát při čtení obalu pozor?

• Složení vždy čtěte celé – ne jen „maso 30 %“. Jaké maso? Odkud? V jaké formě?

• Vyhýbejte se pojmům jako:
  ❌ „maso a vedlejší produkty živočišného původu“
  ❌ „živočišný tuk“ (bez specifikace z jakého zvířete)
  ❌ „aroma“, „chuťová složka“, „hydrolyzát“

• Pozor na slovo „přírodní“ – to může být i jed šípového žabáka 🙂

Neposuzuj pytel podle obalu

Značky, které investují nejvíc do marketingu, často méně investují do samotné kvality krmiva. Naopak menší značky, které si zakládají na surovinách a poctivosti, nemají tak křiklavé obaly – ale mají o to čitelnější složení.

Pokud je na obalu napsáno:
✔️ „80 % krůtí maso“
✔️ „bez kuřecího tuku a obilovin“
✔️ „bez chemických konzervantů“
… pak je šance, že jste na dobré cestě.

Co z toho plyne?

Číst složení krmiva není o podezřívavosti – je to forma péče. Stejně jako čteme etikety u dětské výživy, měli bychom číst i to, čím krmíme své psy.

Je to jeden z nejúčinnějších způsobů, jak předcházet alergiím, zánětům a opakovaným potížím.
A hlavně – je to způsob, jak znovu vzít zdraví psa do vlastních rukou.

Malý příběh o psovi, který se přestal škrábat

A o páníčcích, kteří začali naslouchat

Byl jednou jeden pes. Říkejme mu třeba Max. Měl všechno – pelíšek u krbu, pravidelné procházky, páníčky, kteří ho milovali až po uši. Jenže Max se neustále drbal. A škrábal. A olizoval packy tak, že měl srst slepenou a červenou.

Veterinář řekl: „To jsou kvasinky.“ A dal šampon.
Druhý řekl: „To je alergie na prach.“ A dal kapky.
Třetí řekl: „To je prostě citlivá kůže.“ A dal antibiotika.

A Max pořád trpěl. A páníčci plakali, protože nevěděli, co dál. Vyměnili deky, vysavač, podlahu, i mýdlo. Ale ten skutečný problém byl pořád v jeho misce.

A pak, jednoho dne, si řekli: „A co když to není složité? Co když je to jen jídlo?“

A tak Max dostal měsíc vařenou dýni a kachnu. Nic víc. Jen čisté jídlo, trpělivost a důvěru.

Po týdnu měl klidnější oči.
Po dvou týdnech se přestal škrábat.
Po třech týdnech začal radostně běhat a vracet se ke svému starému já.

Nebylo to zázračné krmivo s lesklým obalem.
Byla to láska proměněná ve snahu porozumět.

🐕 Každý pes má svůj příběh

A každá miska je novou kapitolou.

Možná i váš pes se drbe. Nebo zvrací. Nebo se jen tváří, že mu „něco“ je – ale nevíte co. A možná jste už zkusili všechno.

Ale právě tady může začít jiná cesta. Pomalejší, klidnější. Bez reklam a doporučení z letáků. Jen vy, on a čisté, poctivé jídlo.

„Největší změny přicházejí tehdy, když se přestaneme ptát, co je normální – a začneme se ptát, co je pravda.“

Závěr: Jak pomoci psovi s alergií a citlivostí

Pečujme s láskou, trpělivostí a vědomím

Strava citlivého či alergického psa není žádný trest ani omezení, ale šance na zdraví, pohodlí a radost ze života. Všechno, co jsme si řekli, je cestou, jak rozpoznat, pochopit a podpořit vašeho čtyřnohého přítele tak, aby konečně mohl být šťastný, bez svědění, bolestí a zažívacích obtíží.

Hlavní myšlenky na závěr

• Alergie a citlivost nejsou selháním psa ani vašeho. Jsou signálem, že je třeba změnit přístup ke krmení.

• Eliminační dieta je váš nejcennější nástroj. Pomůže zjistit přesný alergen a nastavit zdravý jídelníček.

• Čtěte složení krmiva jako detektiv. Marketingové nápisy nejsou vždy pravdivé, proto důvěřujte především jednoduchým a jasným informacím.

• Trpělivost přináší ovoce. Není to sprint, ale maraton – každá změna chce čas.

• Alternativní bílkoviny a přílohy otevírají nové možnosti. Pes nemusí trpět omezeními, ale naopak získat novou kvalitu života.

🐾 Praktické tipy, které můžete začít hned používat

1. Založte si deník stravy a příznaků. Poznáte souvislosti, které vám možná unikají.

2. Vyzkoušejte eliminační dietu minimálně na 6 týdnů. Pomůže vám odhalit viníka.

3. Pečlivě čtěte složení krmiva – vybírejte monoproteinová, srozumitelná krmiva.

4. Nepodceňujte doplňky na podporu trávení – probiotika a bylinky mohou pomoci.

5. Nebojte se konzultovat s veterinářem či výživovým specialistou. Spolupráce se vyplatí.

A na konec…

Vaše trpělivost a láska k psovi je tím nejcennějším, co mu můžete dát. I když cesta není vždy jednoduchá, stojí za to. Protože zdravý, spokojený pes je radost a přátelství na celý život.

„Pes není jen zvíře. Je to kus našeho srdce, který chodí po světě na čtyřech tlapkách.“

O autorce

Jmenuji se Hanka Kryzánková a psy miluju už od dětství. Když jsem byla malá, chodila jsem s otcem venčit pejsky do útulku – hlavně ty, kteří se považovali za "problémové". Díky tomu jsem se hodně naučila o psí psychice, o důležitosti důvěry a o tom, jak moc ovlivňuje všechno společné soužití.

Vystudovala jsem přírodovědné lyceum a potom jsem ve studiu pokračovala na kynologii na ČZU, ale učím se pořád dál – nejen z knih a života se svými dvěma psy, ale také na českých i zahraničních psích kurzech (například v Anglii a USA).

Založila jsem e-shop GentleDogs, protože mi chybělo místo, kde by si pejskaři mohli vybrat bez obav – bez chemie, bez marketingových pastí a bez zbytečností, které pejskům často spíš škodí než pomáhají. Mojí vizí je, aby péče o psy byla přirozená, laskavá a skutečně funkční.